O projektu
Navrhnout vilu do Průhonic bylo poměrně složité v tom, že Průhonice jsou velmi kontrastním prostředím. Vedle krásného zámku s proslulým parkem jsou tady i méně půvabné projevy typické pro pražské satelity v podobě naprosto nesourodé zástavby rodinných domů z posledních padesáti let, málo integrovaných s původní vesnickou strukturou obce. Výhodou je, že ulice, ve které je vila navržena, je přímo u Průhonického parku a vazba na park je tak podstatnější, než na okolní zástavbu. Důležitá je i skutečnost, že ulice byla založena už v sedmdesátých letech minulého století, zeleň v zahradách je tedy vzrostlá a celé prostředí i přes různorodost jednotlivých domů působí stabilizovaně. Určitým omezením pro návrh byla velikost parcely 1500 m2 ve vazbě na regulativ Průhonic, určující maximálně dvacetiprocentní zastavěnost. V důsledku toho jsme museli umístit bazén do suterénu a vytvořit v rámci složitějších terénních úprav zahrady takové řešení, které by umožňovalo důležitý kontakt se zahradou. Příznivou okolností pozemku byly vzrostlé stromy, které se z větší míry podařilo zachovat a využít pro novou stavbu.
Protože jsme v prostředí ulice nenalezli existující architektonické hodnoty, ke kterým bychom se chtěli návrhem vztáhnout, zvolili jsme koncept jednoduché, striktní formy na sever do ulice a kontrastně k ní členitější formy na jih do zahrady. Prostředkem pro spojení obou odlišných forem domu (nikoliv pouze fasád) je velkorysý dvoupodlažní železobetonový rám nastavující „vysoký řád“ a architektonické měřítko celého objektu. Severní průčelí domu je tvořené pravidelným vertikálním rastrem, odpovídajícím menší potřebě oken tímto směrem, je tradičně omítnuto. Jižní průčelí, z něhož vybíhá výrazné křídlo základní obytné části do zahrady, je zcela odlišné, je svým rozsáhlým prosklením maximálně otevřené do výrazného reliéfu zahrady a jeho obložení cedrovým dřevem potvrzuje propojení domu s přírodou i intimitu prostředí v této části pozemku. Intenzivní propojení, prolnutí domu se zahradou a vytvoření chráněného soukromí v její části je podstatným principem našeho návrhu. V zahradě jsou vysázeny stejné druhy rostlin jako v nedalekém Průhonickém Parku, svažitější část landscapu pokrývají obdobně jako tam rododendrony.
Základní obytné funkce domu se odehrávají, tak jak bylo požadováno klientem, v rámci přízemí. Je zde prostorný obývací pokoj a jídelna s kuchyní dimenzovaná pro setkávání širší rodiny, dále pak hlavní ložnice a příslušné zázemí. V prvním patře jsou dva hostovské pokoje a pracovna se samostatným vstupem z ulice. V podzemním podlaží je vedle garáže a technického zázemí především osmimetrový bazén se saunou a malým fitness. Prostor bazénu je otevřený prosklenou stěnou do snížené části zahrady, která je zapuštěna z toho důvodu, aby poskytovala potěšení i pro tuto část domu.
Designing a villa to Průhonice was somewhat tricky in that Průhonice is a very contrasting environment. Next to the beautiful chateau with the famous park, there are also some not so lovely features here typical for Prague satellites such as an utterly heterogeneous development of houses dating from the past fifty years, little integrated into the original rural structure of the village. The advantage is that the street where the villa is designed is right next to the Průhonický park and the link to it is, therefore, must stronger than to the surrounding development. Also, the fact is important that the street was founded in the 1970s and the green in local gardens is, thus, grown now, and the entire environs savours stabilised no matter the heterogeneous character of individual houses. The plot size of 1,500 m2 was somewhat restrictive to the design linked to the Průhonice Land Use Regulation Plan specifying the maximum rate of development 20%. Due to this restriction, we had to position the swimming pool into the basement and, employing more complicated landscaping of the garden, develop such a design establishing an important contact with the garden. The positive feature of the garden was grown threes of which the majority could be preserved and reused for the new project.
Since we had not found any existing architectural values in the streetscape to which we would like to relate our design, we opted for a concept of a simple, strict form facing the street to the north and, contradicting to it, a more diverse one southwards to the garden. A generous two-storeyed reinforced concrete frame setting up the “high order” and the architectural scale of the whole build is the means linking both different forms of the house (not just the facades). A vertical modular pattern establishes the north façade reflecting the lower need of fenestration in this direction; the façade is finished with a traditional render. The southern façade from which a distinct wing of the primary living part projects into the garden is entirely different; by its large glazing, it maximally opens to the sharp relief of the garden, and its cedar cladding bolsters the house’s interconnection with nature as well as the environmental intimacy in this part of the plot. An intense interconnection, mingling of the home and the garden, and creating of protected privacy in its part is an important principle of our design. The garden is planted with the same species of plants as the nearby Průhonický park; the steeper part of the landscape is covered with rhododendrons the same as in the park.
The main family areas are on the ground floor as the client required. There is a large living room, and a dining room with a kitchen here dimensioned for the gathering of a larger family; there are the master bedroom and appropriate amenities here, too. Two guest rooms and a study with a separate entry form the street are on the first floor. Aside from the garage and technical rooms, there are an eight meters long swimming pool with a sauna, and a small fitness room in the basement. By its glass wall, the swimming pool opens to the lowered part of the garden which is recessed to bring pleasure also into this part of the house.
